Chlapcův otec rychle vykřikl: Věřím! Pomoz mé nedověře.
(Markovo evangelium 9,24)
Modlitba:
Pane Bože,
možná nejsme až v tak zoufalé situaci, jako byl otec toho nemocného chlapce. Těžké záchvaty už mockrát ohrozily jeho život… Ježíš mu řekl, že všechno je možné tomu, kdo věří. Rychle vykřikl: „Věřím!“ To bylo jediné možné, to byla jediná naděje.
Pane Bože,
nejsi pro nás jen stéblem, kterého se chytá tonoucí. Jsi pevná ruka, která podrží, světlo, které prosvítí tmu, budoucnost, které se nemusíme bát.
„Pomoz mé nedověře.“ Prosil ten otec, když si uvědomil svou nejistotu a slabost. Podobně prosíme, protože známe sebe.
Pomoz nám důvěřovat.
Pomoz nám vydržet to těžké, co se nedá změnit.
Pomoz nám vidět smysl, pomoz nám najít, pro co žít.
Buď s námi v rozhodování. Dávej nám sílu stát proti zlu.
Děkujeme, že ti smíme věřit.
Amen.
