Po vydání tolerančního patentu v r. 1781 se evangelíci, žijící ve vesnicích a osadách na západním okraji Prahy, hlásili buď ke klimentskému (reformovanému) sboru anebo k salvátorskému (luterskému). Do centra měli ovšem daleko. Ruzyňští evangelíci si postavili záhy vlastní hřbitov (v Huberově ul.; předán do majetku střešovického sboru v r. 1994, v r. 2000 péčí Městského úřadu Prahy 6 rekonstruována obvodová zeď).

Samostatný sbor vznikl r. 1932 v Břevnově. Bohoslužby se konaly ve škole Na Marjánce, kde si evangelíci pronajímali na neděli třídu nebo tělocvičnu a další prostory v týdnu pro biblické hodiny a shromáždění mládeže. Do sboru patřili většinou dělníci.

Pro stavbu kostela pak zakoupili pozemek na Bateriích. Kostel byl postaven r. 1939, a tím se centrum sboru přesunulo do Střešovic. Začalo také přibývat členů z rodin úřednických či prostě ne dělnických. Kostel projektoval významný a uznávaný architekt arch. Dr. Bohumír Kozák, který byl sám aktivní člen střešovické evangelické komunity. Dnes je kostel památkově chráněná stavba.

Varhany byly postaveny r.1955. Kostel i varhany zaplatili členové sboru sami. Dělali sbírky a říkali, že si kupují „cihly“ nebo „píšťaly“.

Prvním farářem sboru byl Dr. Bohuš Hrejsa (od r. 1932), druhým Jaroslav Vetter (od r. 1973), třetím Pavel Pokorný (od r. 1999 do 2021). Spolu s nimi sloužili ve Střešovicích četní vikáři, posléze také další faráři, resp. farářky – Marta Zemánková, Lenka Ridzoňová (od 2009 do 2020). V současnosti je sbor administrován farářem Daliborem Antalíkem.