Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal evangelium Boží: Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.
Co to je evangelium? Jsme zvyklí překládat: Radostná zpráva o Ježíši Kristu, o jeho životě, smrti a vzkříšení. Ale toto je až evangelium „druhého řádu“ o Ježíši. Kde je evangelium Ježíšovo, evangelium prvního řádu, kde je ta radostná zpráva, kterou šířil on sám za svého pozemského života? Marek evangelium shrnuje ve slovech: Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu!
Jsou to čtyři věty plné významu:
Naplnil se čas. Přivádí nás do židovského vnímání času, které bylo mnohem moudřejší než naše. Náš čas – alespoň jak ho mnohdy vnímáme – se nenaplňuje, ten běží, utíká, ztrácíme jej, promarňujeme, utíká stále rychleji, sotva si zvykneme psát jeden letopočet, už je tady další. Je to čas tikajících vteřin, uspěchanosti, únavy, resignací a nakonec beznaděje. To si nechceme přiznat a proto svůj čas stále vnímáme jako něco provizorního. Skutečný smysluplný život teprve přijde. Teprve před námi je veliké štěstí, uplatnění, naplnění.- Je to zhoubná představa, začíná už v dětství a mládí, které se považuje za přípravu na život. Slyšíte to: teď se připravujeme, život teprve přijde. Pak se doučíme, vstoupíme do života „praktického“ a nic se nezmění. Zase říkáme až: – až si zařídíme byt, až nám děti odrostou, až ušetříme na auto, až dáme do pořádku chalupu, až budeme v důchodu, až -. Pořád žijeme provizorium a náš definitivní život – to veliké štěstí – je pořád před námi, pořád ho nedosahujeme, pořád nám uniká.
Jak lépe to chápali židé: Čas se naplňuje. Měřili čas událostmi, které ho naplňují. Sami víte, jak prožité události (nebo i události, na které se těšíme) dokážou zastřít, překlenout množství prázdných dní. Jako by čas neutíkal stejně rychle, jako by nebyl naším pánem. My to neumíme, náš čas je čas hodinek a spěchu a stálého provizoria.- A právě do našeho spěchu přichází Ježíšovo slovo: Čas se naplnil! Tak a tečka. Naplnil se! Žádné provizorium, teď člověče, žiješ, teď, dnes žiješ svůj definitivní život. Toto je tvůj život.- Je tohle radostná zvěst? Vůbec ne. Je to zoufalé poznání: tenhle pokažený, nedodělaný a všelijak slátaný živůtek, to že je můj definitivní život?
Ale Ježíš už další větou osvobozuje člověka od tohoto pocitu: Přiblížilo se království Boží. Boží království, které přináší Ježíš, není nějakou záhrobní útěchou. Je to obnovený a očištěný svět, svět budoucího věku. Nepředstavujme si království Boží jako zemi s hranicemi, celnicemi. Toto království je všude, kde platí jeho zákony. A zákony Božího království jsou zákony lásky a dobrých vztahů. Všude, kde se děje láska, kde jsou dobré vztahy, můžeme prožívat, jak se do našeho pokaženého světa prolamuje Boží království. Už od chvíle, kdy přišel Ježíš a začal o něm mluvit. Boží vláda, Boží působení zaměřené k nápravě všeho stvoření, i jeho výsledek, konečně nový a správný stav věcí, už tady mezi námi je, skryté, ale cenné a mocné. A my, kteří pro samý spěch a trmácení a péči nemáme čas na podstatné věci svého života, se smíme zastavit, protože čas se naplnil, můžeme žít plně, protože království je tu. Můžeme se stát občany tohoto nového světa.
Stačí jediná věc: Činit pokání. To znamená změnit se vnitřně, začít znova z čistého stolu. Ježíš mnohokrát zdůrazňoval, že je to možné vždycky, že k novým začátkům není nikdy pozdě. Pro Boží království je rozhodující dnešek, proto není podstatné, zda jsme před tím žili patnáct, padesát nebo osmdesát let. Ježíš nás volá dnes, dnes je příhodný den, dnes je doba záchrany.
A to je radostná zpráva pro všechny, to je Kristovo evangelium. A volá tebe, volá mne, volá každého z nás: Čiň pokání, měň se vnitřně, začínej znova a líp. Ne zítra – to je bez ceny, začni dnes!
Ale teď řeknete, že na změnu životní orientace prostě nemáte sílu. Že ta jediná podmínka pro vstup do Božího království – změnit se vnitřně – je pro vás příliš těžká, nesplnitelná.-
Tady je čtvrtá Ježíšova věta: Věřte evangeliu, věřte této zprávě, že to je možné, vždycky možné – stačí vykročit a sílu na další kroky vám dá on. Nevíme jak, ale smíme tomu věřit. Ze svědectví Bible víme, že Ježíš je blízko, na dosah ruky člověku, který lituje svých minulých dnů a touží po změně. Že je všude, kde se sejdou v jeho jménu dva nebo tři. Smíme tomu věřit, smíme se chytit jeho ruky – smíme se na něj napojit jako ta ratolest na kmen – já i ty. Čas se naplnil a ve tvém životě už nic není
provizorní. Co žiješ dnes, je tvůj život. Dneškem začíná budoucnost, nová a lepší, nebeské království na této zemi. A ty – uprostřed starého světa – se staneš občanem nového věku: Budeš žít plným životem. Naplní tě pokoj a radost. Budeš bohatý i bez majetku, svobodný i ve vězení. Ani smrt se tě netkne. Vlastně se ti nic nemůže stát. Jen se přidrž Ježíše. On tě posílí k tomu přerodu, k tomu každodennímu obracení. A nevzdá se tě. Protože jeho milost je větší, než dovedeme pochopit a vyjádřit slovy.
Amen.
Kázání Zdeňka Susy.
