Kostel projektoval významný český architekt Bohumír Kozák, žák Josefa Schulze a Jana Kouly na pražské technice. Pracoval u slavného architekta Osvalda Polívky a ve stavební firmě Václava Nekvasila.
Bohumír Kozák je autor celé řady velmi hodnotných staveb nejen v Praze, ale po celém bývalém Československu. K jeho nejznámějším stavbám patří například palác Avion a pasáž Luxor na pražském Václavském náměstí z poloviny dvacátých let nebo dodnes funkční dřevěná klubovna tenisového oddílu LTC v Letenských sadech v Praze-Holešovicích.
Jeho životní dílo je však zřejmě velkoryse budovaný areál Masarykových domovů v Krči, dnes Thomayerova nemocnice, který se stal v době vzniku pýchou československé sociální péče.
Kostel projektoval významný český architekt Bohumír Kozák, žák Josefa Schulze a Jana Kouly na pražské technice. Pracoval u slavného architekta Osvalda Polívky a ve stavební firmě Václava Nekvasila.
Bohumír Kozák je autor celé řady velmi hodnotných staveb nejen v Praze, ale po celém bývalém Československu. K jeho nejznámějším stavbám patří například palác Avion a pasáž Luxor na pražském Václavském náměstí z poloviny dvacátých let nebo dodnes funkční dřevěná klubovna tenisového oddílu LTC v Letenských sadech v Praze-Holešovicích.
Jeho životní dílo je však zřejmě velkoryse budovaný areál Masarykových domovů v Krči, dnes Thomayerova nemocnice, který byl v době vzniku pýchou československé sociální péče.
Bohumír Kozák byl evangelík a zároveň aktivní člen střešovického sboru.
Vedle střešovického kostela postavil i řadu dalších bohoslužebných staveb, například kostely v Praze-Libni či Čáslavi nebo budovu ústředí evangelické církve v pražské Jungmannově ulici.
Sřešovický kostel však patří k jeho nejvýraznějším sakrálním stavbám. Je to moderní konstruktivistická variace na starokřesťanskou baziliku (řada horních oken, sloupy naznačující postranní chrámové lodě, trámový a zlacený strop, modrá mozaika v apsidě) s náznakem toleranční modlitebny (připomínající tvarem stodolu).
Pro tyto kvality stavby, její umístění a význam celkového díla Dr. Kozáka je dnes kostel moderní stavební památka a chráněný objekt.
Bohumír Kozák byl evangelík a zároveň i aktivní člen střešovického sboru.
Vedle střešovického svatostánku postavil i řadu dalších bohoslužebných staveb, například kostely v Praze-Libni či Čáslavi nebo budovu ústředí evangelické církve v pražské Jungmannově ulici.
Sřešovický kostel patří k jeho nejvýraznějším sakrálním stavbám. Je to moderní konstruktivistická variace na starokřesťanskou baziliku (řada horních oken, sloupy naznačující postranní chrámové lodě, trámový a zlacený strop, modrá mozaika v apsidě) s náznakem toleranční modlitebny (připomínající tvarem stodolu).
Pro tyto kvality stavby, její umístění a význam celkového díla Dr. Kozáka je dnes kostel moderní stavební památka a chráněný objekt.
Fotografie střešovického kostela
Projekt dostavby
Stavba našeho kostela a fary byla dokončena střešovickými evangelíky v roce 1939.
Už zanedlouho po dokončení se ovšem ukázala potřeba sborové prostory zvětšit. Architekt Kozák proto už v roce 1946 navrhl dostavbu severního křídla a v průvodním textu sumarizoval tehdejší potřeby takto:
„Bylo by zapotřebí další místnosti pro nedělní školu, konfirmaci, schůze sociální péče, pro mládež a podobně.“
Po nástupu komunismu byla plánům na dostavbu učiněna přítrž. To se ovšem změnilo po roce 1989. Návštěvnost kostela výrazně vzrostla a potřeba dostavby se objevila znovu. V roce 2006 se rozhodnutím sborového shromáždění začalo s přemýšlením o dostavbě a s přípravnými pracemi. Konkrétní požadavky vycházejí z této vize:
Stavba našeho kostela a fary byla dokončena střešovickými evangelíky v roce 1939.
Už zanedlouho po dokončení se ovšem ukázala potřeba sborové prostory zvětšit. Architekt Kozák proto už v roce 1946 navrhl dostavbu severního křídla a v průvodním textu sumarizoval tehdejší potřeby takto:
„Bylo by zapotřebí další místnosti pro nedělní školu, konfirmaci, schůze sociální péče, pro mládež a podobně.“
Po nástupu komunismu byla plánům na dostavbu učiněna přítrž. To se ovšem změnilo po roce 1989. Návštěvnost kostela výrazně vzrostla a potřeba dostavby se objevila znovu. V roce 2006 se rozhodnutím sborového shromáždění začalo s přemýšlením o dostavbě a s přípravnými pracemi. Konkrétní požadavky vycházejí z této vize:
„Náš sborový život je bohatý, objemný a stále se rozvíjí dál. Pro řadu probíhajících aktivit je v nedostavěném objektu kostela a fary těsno. Máme činnosti, které by bylo možné dělat lépe, užitečněji a ve větším rozsahu. Dostavba by také nabídla prostor pro nové příchozí a pro další aktivity, jak směrem dovnitř, tak i vně sboru.“
Konkrétně by dostavba, navíc k stávajícím prostorům, měla přinést víceúčelový sál, servisní zázemí včetně adekvátní kuchyně, místnost nejen pro děti a mládež (klubovnu), prostor pro hosty a více kancelářských prostor.
Bylo zpracováno několik alternativních ideových architektonických návrhů, které prozkoumaly různé možnosti naplnění těchto našich potřeb.
„Náš sborový život je bohatý, objemný a stále se rozvíjí dál. Pro řadu probíhajících aktivit je v nedostavěném objektu kostela a fary těsno. Máme činnosti, které by bylo možné dělat lépe, užitečněji a ve větším rozsahu. Dostavba by také nabídla prostor pro nové příchozí a pro další aktivity, jak směrem dovnitř, tak i vně sboru.“
Konkrétně by dostavba měla přinést víceúčelový sál, servisní zázemí včetně adekvátní kuchyně, místnost nejen pro děti a mládež (klubovnu), prostor pro hosty a více kancelářských prostor.
Bylo zpracováno několik alternativních ideových architektonických návrhů, které prozkoumaly různé možnosti naplnění těchto našich potřeb.